Káva obsahuje různé aromatické látky, které povzbudí náš organismus, když to nejvíc potřebujeme. A mezi ty nejzásadnější patří určitě kofein. Co všechno o něm víme? Níže jsme sepsali pár zajímavostí, které jste o kofeinu možná ještě nevěděli.
Kofein je pravděpodobně nejrozšířenější přírodní stimulant na světě. Je to alkaloid, který dokáže stimulovat mozek a také centrální nervový systém. Zároveň je významným zdrojem energie, odstraňuje únavu, zlepšuje náladu a pomáhá soustředit se. Kromě pozitivních účinků může ale některým jedincům způsobovat nespavost, neklid nebo třeba tachykardii. Při nadměrném požívání kofeinu, na něm může vzniknout závislost. Proto i tady platí, všeho s mírou.
Nejznámějším zdrojem kofeinu jsou kávová zrna, ale nalezneme jej také v čajovníku, kakaových bobech, plodech kolovníku, guaraně nebo třeba v cesmíně.
Po stopách kofeinu
Účinky kofeinu prý podle legendy objevil arabský pasáček koz Kaldi. Pasáček si povšiml, že po konzumaci kávových bobů mají kozy přebytek energie, málo spí a více skotačí. Nejstarší věrohodné doklady o kávě ale pocházejí ze 14. století z Etiopie, odkud se rozšířila, pravděpodobně prostřednictvím obchodníků s otroky, až do Jemenu. Do Evropy se káva dostala v 17. století, kdy ve velkých městech začaly vznikat první kavárny. Káva byla již dlouho konzumována jako stimulant, ale teprve v roce 1819 německý chemik Friedlieb Ferdinand Runge identifikoval v kávových zrnech aktivní chemickou složku, kterou dnes známe jako kofein.
První kavárna Tchibo byla otevřena v roce 1955 v Hamburku.
I káva bez kofeinu obsahuje kofein
Častou mylnou představou je, že káva bez kofeinu neobsahuje žádný kofein. I káva bez kofeinu totiž obsahuje zhruba 2–12 mg kofeinu. Pro představu běžný šálek kávy obsahuje zhruba 65–200 mg kofeinu, podle toho, jakou kávu si dáte. Proces samotné dekofeinizace může odstranit cca 97 % kofeinu z kávového zrna, ale přesné procento závisí na mnoha faktorech, včetně druhu zrn, typu pražení nebo použitého způsobu odstranění kofeinu. Existují dva základní způsoby odstraňování kofeinu z kávových zrn. Tím prvním způsobem se káva na delší dobu namáčí do vody a pravidelně se promývá, zrnka začnou ve vodě kofein sama vylučovat a ten se pak následně odčerpává přes filtr pryč. Druhá metoda využívá rozpouštědel, které na sebe kofein navážou. Nakonec se zrna promyjí v čisté vodě, napaří a suší se horkým, nebo studeným vzduchem.
Odstraněný kofein z kávových zrn se většinou nelikviduje, ale je dále rafinován a prodáván výrobcům energetiky a farmaceutickým společnostem.
Kofein je přírodní pesticid
Známe dva hlavní druhy kávovníku – Coffea Arabica a Coffea Robusta. Zrna kávy Robusta obsahují v průměru 1,7–3,5 % kofeinu. Oproti tomu zrna kávy Arabica obsahují jen 0,8–2 % kofeinu. A právě vyšší obsah kofeinu v kávovníku Robusta způsobuje, že tyto keře jsou méně náchylné na škůdce, nejrůznější choroby, a tak se snáze pěstují. Kofein totiž hubí určité druhy hmyzu, které se živí právě rostlinami obsahující kofein. Brání také vysemenění jiné rostlinky v okolí, aby kávovník nepřicházel o potřebné živiny.
Kofein v potravinách
Kromě nápojů najdeme kofein také v čokoládě a potravinách s kakaem. Čokoláda se totiž vyrábí ze semen kakaovníku, která obsahují kofein. Čím vyšší obsah kakaa v produktu je, tím je vyšší i procento kofeinu. Hořká čokoláda má vyšší obsah kakaa, takže obsahuje více kofeinu než mléčná čokoláda. Podobně každý výrobek obsahující „pravou“ čokoládu bude obsahovat kofein, včetně například čokoládových tyčinek, zmrzliny nebo třeba snídaňových cereálií.
Většina čajů obsahuje kofein
Ve většině čajů najdeme kolem 5-64 mg kofeinu (někdy se užívá název tein). Způsob a styl přípravy může mít velký vliv na obsah kofeinu v čaji. Například použití vyšší teploty vody, delší doba extrakce, nebo vyšší množství čajových lístků zvýší obsah kofeinu v připravovaném čaji. Pro ty, kteří si chtějí vychutnat šálek čaje bez stimulačních účinků, existuje spousta bylinných a ovocných čajů nebo přímo bezkofeinový černý čaj.
